Dárečky nejen kolegyním
Tak jsem tak přemýšlela o čem dneska psát a když se mě syn ptal: „Mami co to vlastně vyrábíš?“
„Podtácek pro kolegyni k narozeninám.“
„A proč?“
No jo, proč vlastně. Je to divné, ale pracuji v té společnosti třetím rokem. Každé kolegyni vždycky dávám dáreček, ale oni mi ani jednou nepopřáli. Tak proč to vlastně dělám?
Protože ráda slyším:“ Jé to je hezké.“ nebo „Ty jsi tak šikovná.“
Je to dětinské? Možná. Ale dokáže to zahřát u srdíčka. Obzvlášť, když to slyšíte od někoho jiného než od rodiny.
Moje mamka mi neřekla nikdy nic špatného. Vždycky se jí to líbilo a libí. A co mám děti tak samozřejmě vím proč.
A můj manžel? Ten sice umí říct pravdu, ale stejně mám pocit, že se drží zpátky.
Ale když mě to baví. A strašně mě baví vytvířet dárečky nejen pro kolegyně.
Ale aby jste si nemysleli, že mám kolem sebe jen lidi co mě chváli. Mám kolem sebe i lidi, co to neumí ocenit. Buď se tváří: „Proč jsi mi raději něco nekoupila.“ nebo si to dokonce před míma očima vyměňují.
Jak se říká: Každý jsme jiný a každému se líbí něco jiného. Ale stejně to dokáže zamrzet.
Také máte rády dárky koupené než vyrobené od srdce? A co vy? Dáváte dárky ručně vyrobené nebo koupené.